Turínské plátno je dlouhé tkané pohřební plátno (4,41m x 1,13m), na němž je nevysvětlitelně otisknuta celá postava člověka zepředu i zezadu. Podle tradice bylo do plátna po smrti zabaleno Ježíšovo tělo.
Analýzou plátna identifikujeme nejen způsob smrti člověka, ale i její příčinu: ukřižování. Na zobrazeném těle zaznamenáme početné stopy po ranách bičem, známky ran na hlavě po trnové koruně, otvory na zápěstích a nohách od ostrých hrotů a velké zranění na pravém boku. Stékání potůčků krve (krevní skupiny AB) odpovídá poloze rukou a těla při ukřižování.
Analýza plátna je ve shodě s evangelními svědectvími o umučení Ježíše z Nazareta. Ukřižování předcházelo bičování, bití po tváři, korunování trnovou korunou, přibití na kříž hřebíky a probodení boku lehkým kopím jednoho z vojáků, zatímco nohy nejsou zlomeny (odpovídá Ezechielovu proroctví 12,46 citovanému v Janově evangeliu: 19,36).
Doposud nikdo nedokázal vysvětlit, jakou technologií obraz na plátně vznikl. Obraz je anatomicky i prostorově naprosto přesný a zobrazení je takového charakteru, že je vyloučeno, aby byl zhotoven uměle. Pravé Turínské plátno se zřetelně odlišuje od svých středověkých napodobenin, které existují. Antropologové a historikové zase dosvědčují, že muž na plátně byl rasově toho typu, který se dnes vyskytuje mezi vznešenými Araby a sefardickými Židy. Také střih vlasů a vousů svědčí pro Židy, kteří nosili dlouhé vlasy a vousy už od dob Mojžíšových. V týlu hlavy je dlouhý pramen vlasů, sahající téměř k lopatkám – tyto copánky byly pro Židy Kristovy doby charakteristické. Fakt, že se na Východě nacházel pravý obraz Krista, způsobil, že křesťanští umělci v této oblasti již od počátku znali Kristovu podobu a zobrazovali ho tak, jak skutečně vypadal, na rozdíl od Západu, kde ještě v 5. století (ojediněle i později) zobrazovali Krista bez vousů.
Pochyby o autentičnosti relikvie se rozpoutaly v osmdesátých letech dvacátého století, kdy vědci z Oxfordu, Curychu a Tucsonu pomocí tzv. uhlíkové zkoušky několika vláken stanovili původ látky mezi roky 1260 – 1390. Jiní odborníci však spolehlivost této metody zpochybnili s tím, že tkanina obsahuje mnoho uhlíkatých látek právě z období raného středověku (saze od svící, olejových lamp a také záplat právě z doby středověku). Pro pravost plátna naopak svědčí počítačová rekonstrukce otisků. Pokud se negativní obraz převede do trojrozměrného prostoru, skutečně zobrazuje mužskou postavu. Je velmi těžko představitelné, že by umělec v minulé době dokázal vytvořit negativní obraz, který by až po vyvolání jeho fotografického snímku dal pozitiv. Navíc na jednom oku postavy byl identifikován otisk mince pocházející z doby smrti Ježíše Nazaretského.
Turínské plátno bylo objeveno v polovině 14. století v chrámu Notre-Dame ve francouzském městě Lirey. Od roku 1578 je relikvie uložena v Turíně, v kapli katedrály Jana Křtitele. Proto se plátnu také říká turínské.
Jeho kopii v životní velikosti si můžete prohlédnout v katedrále do 9.5. 2010. Poté bude kopie navrácena Koinonii Jan Křtitel do Litic, kde je vystavěna v zadní části kostela sv. Petra a Pavla po celý rok.
