Kristus vstal z mrtvých!Od 9.3. do 12.3.2010 probíhal v Klášteře Teplá u Karlových Varů mezinárodní seminář Koinonie Jan Křtitel „O doprovázení členů a vzájemných vztazích“. Seminář vedl generální pastýř P. Alvaro Grammatica spolu se P. Sandro Bocchinem a P. Emanuelem DeNardi v přátelské atmosféře plné ducha přijetí, lásky a radosti.
Zpočátku jsem si myslel, že jedu na seminář o jakémsi doprovázení v rámci duchovního vedení, no již začátek kurzu mne vyvedl z omylu… K mému překvapení se otázky a témata kurzu týkaly celého mého dosavadního života, a to nejen z pohledu víry, ale i praktických témat, protože Bůh působí v každodenní realitě našeho všedního života. Dozvěděli jsme se, jakým způsobem ovlivňují náš život okolní lidé a duchové (Bůh, ďábel a naše lidská přirozenost), jak rozlišovat působení těchto vlivů v našich životech, jak je rozpoznat a eliminovat či podporovat a jak si dát na ně pozor, protože působí skrze celý náš svět, který nás obklopuje. Tyto praktické rady pak musí pomáhat našemu bratru či sestře na cestě za Pánem tak, aby mu pomohly růst co nejvíce ve svobodě, v pokoji a radosti a aby tato cesta byla co nejvíce obohacující nejen pro něj, ale i pro jeho okolí. A právě v tomto duchu probíhal celý náš seminář, který nám tak dal rady nejen teoretické a praktické, ale uvedl tato témata rovnou do praxe.
Doprovázení členů tedy není jen duchovním vedením z hlediska vedení syna otcem, ale vedením na úrovni rovnocenného bratrského vztahu, které prochází určitými fázemi (celkem třemi, jak nám objasnil Sandro) a má vliv na celý náš život. Samozřejmě je tu vždy někdo, kdo je „trochu“ duchovně vyzrálejší než my a který nás doprovází na naší cestě, ale toto doprovázení se časem stává doprovázením vzájemným a vždy vzájemně obohacujícím. A i když se nám někdy může zdát, že je nám náš bratr přítěží, že je jako strom, který nám zastiňuje Pána na naší cestě, vězme, že Bůh svítí za tímto stromem – obejměme tento strom a obejmeme Boha!
Naše cesta je cestou společnou – jsme „Lid kráčející“ cestou za Pánem (viz motto Kongresu) a naše vzájemné vztahy tuto cestu vytvářejí a dávají nám sílu jít dál.
Děkuji tedy nejen za pěkný seminář a za přátelství nových lidí, které jsem poznal (o švédských stolech ani nemluvě), ale i za krásnou zkušenost s Pánem plnou Lásky a Svobody.
Díky Alvaro, díky Sandro, díky Emanueli, díky SESTRY A BRATŘI.
Radim Grygar
