Letošní tábor Jozue se opravdu vydařil. Do Litic přijelo více než 60 dětí. Zúčastnila se dokonce také skupinka dětí z německého města Fulda i se svými vedoucími. Pán nám požehnal krásným počasím, takže v letošním uplakaném létě na nás ani nekáplo.
Na počátku své služby přijal Jozue od Hospodina úkol dokončit poslání, které započal Mojžíš, a sice dovést lid Izraele do zaslíbené země. Tento úkol jsme spolu s Jozuem přijali i my všichni, a proto se naším heslem stalo slovo z Písma: „Jsem rozhodný a udatný, neboť se mnou je Pán.“
Hned po příjezdu dostal každý účastník tábora vlajku v barvě své skupinky. Podepsali jsme si ji znaky hebrejské abecedy a ozdobili každý podle vlastního vkusu. Při písničce „Jozue“, která nás provázela během celého tábora, jsme vlaječkami mávali na znamení vítězství.
Samotný program se odvíjel podle jednotlivých událostí, tak jak se o nich píše v prvních kapitolách knihy Jozue.
Nejprve jsme hledali v Písmu citace a zamýšleli se nad tím, jaký Jozue vlastně byl.
Prvním tématem se stala poušť a zaslíbená země – dva protipóly, které Jozua provázely během celého jeho života. Mluvili jsme o tom, jaký je asi život na poušti a jaký život čekal Izraelity po příchodu do zaslíbené země. Poušť představuje sucho, smutek a smrt, naproti tomu je zaslíbená země symbolem vody, radosti a života. Ale před tím, než je možné přejít Jordán, je třeba vzdát se toho špatného, co z našeho života činí poušť. Teprve pak můžeme přijmout požehnání nového života v radosti.
Dalším tématem bylo vyslání odvážných zvědů do Jericha, návštěva u Rachab a záchrana zvědů před vojáky. Naši odvahu jsme si vyzkoušeli přímo na „litickém hradě“, kde děti statečně slaňovaly ze středověkých hradeb. Zaslíbená země však o sobě dala vědět i v tak očividném nebezpečí – vždycky se objevila záštita v podobě nějakého vedoucího, který děti jistil a střežil.
Následujícím tématem byl přechod přes řeku Jordán. Uvědomili jsme si, že do zaslíbené země nevedla žádná pohodlná široká dálnice, právě naopak – na cestě bylo nutno překonat mnoho nástrah. Proto i na naší cestě přes Jordán (jedno rameno přehrady jsme museli překonat na šlapadle) nás čekaly ještě další překážky, například přejít po rozhoupané fošně zavěšené na lanech! Nebylo to vůbec jednoduché, ale podařilo se! Jordán jsme přešli všichni.
Čtvrtý den jsme se zaměřili na to, proč se Jozue mohl stát dobrým Božím služebníkem. Protože byl poslušný! Děti jmenovaly i jiné postavy z Bible, které projevily poslušnost vůči Bohu, např. Noe, Abraham, Mojžíš, Panna Maria i sám Pán Ježíš. Podobně jako k Jozuovi přišel muž Boží, i nás navštívil anděl a na místě vyzkoušel naši poslušnost hned několika úkoly.
Odpoledne jsme na zřícenině litického hradu dobyli Jericho. Podle Božího rozkazu jsme sedmkrát se schránou úmluvy a zcela potichu obešli městské hradby. Nenechali jsme se vyprovokovat ani štiplavými poznámkami Jerišských. Po sedmi kolech jsme zatroubili na polnice a spustili vítězný pokřik TERUACH! Hradby Jericha se zřítily a rozpadly! Jen dům Rachab a její rodiny zůstal zcela neporušený.
V mezičasech jsme ještě hráli další tematické hry, ani stezka odvahy tentokrát nechyběla.
V sobotu, na závěr tábora, jsme společně slavili eucharistii. Při ní jeden náš kamarád a zároveň účastník tábora, Matyáš z Litic, přijal svátost křtu a společně se svou sestrou Marijánkou první svaté přijímání.
Na památku si každý z nás odvážel domů kámen, na který si hebrejskými znaky vlastnoručně napsal jméno Jozue. Tento kámen nám bude stále připomínat naše rozhodnutí nezapřít Boha.
Domů jsme se rozjížděli plni zážitků a dojmů, unavení, ale šťastní.
Pavla
