Modlitba manželů přitahuje hojné požehnání
Jmenujeme se František a Pavla a jsme šťastná rodinka z jižních Čech. Letos oslavíme stříbrnou svatbu. Neodlučně patříme ke Koinonii Jan Křtitel a komunitu považujeme za součást naší rodiny.
Pavla: S Koinonií jsem se poprvé setkala o letnicích roku 1997, ale jak už to bývá, nejprve sama. Od ledna 1998 se mnou začaly na komunitní setkání jezdit i naše děti, Pavlínka a Fanda. Dodnes jsme Pánu vděční za to, že nás přivedl do společenství, kde se žije vítězná víra v Ježíše zmrtvýchvstalého, kde se Pán chválí s radostí, kde se žije upřímné přátelství, kde se modlí za uzdravení (a ta skutečně nastávají), kde zakoušíme spravedlnost v tom smyslu, že desátý díl výdělku patří Hospodinu, kde se věří v Boží přísliby, které se naplňují. Toto období jsem s dětmi prožívala s nadšením, otevřeli jsme Dům modlitby a začali se scházet s přáteli z komunity. Všechno to ale mělo drobnou vadu na kráse. Tatínek, tedy můj manžel, se bohužel držel stranou. V ničem nám sice nebránil, ale ani se k nám nepřidal.
Když jsem se v srpnu 1998 dozvěděla o kurzu Rút pro manžele, trochu jsem si povzdechla, protože sama jsem se ho přece zúčastnit nemohla! Jedna sestra mi lakonicky poradila, abych se za to modlila. Velice jsem stála o to, aby můj manžel jel na kurz se mnou, a proto jsem své přání začala Pánu předkládat a kreativitu jsem nechala na Něm. Věřila jsem, že On už to nějak zařídí. A Ježíš použil překvapivý způsob. Po dlouhých letech marného čekání jsem znovu otěhotněla. Manžel byl šťastný a ochotně mě na kurz doprovodil.
František: Já osobně jsem na tomto kurzu prožil krásou zkušenost. Pán též uzdravil některé názory a postoje, které nebyly v našem manželském vztahu v pořádku. Vzpomíná si také, jak hluboce mě oslovilo, že společná modlitba manželů proráží nebesa. Vzali jsme si tato slova k srdci a začali se společně modlit, navzájem si žehnat a spolu prosit Pán o pomoc tam, kde toho bylo nejvíce zapotřebí. Byl jsem mile překvapen zjištěním, že komunita pomáhá spoluvytvářet jednotu obou manželů i celých rodin. Kurz nastartoval v naší rodině nové období prožívané v plné jednot a s hojným Božím požehnáním, jež se dotýká všech oblastí osobního života i našeho podnikání. Jistě, zkoušky nechybí, ale Pánova věrnost, naše jednota a společná modlitba i modlitby přátel vždy zvítězí.
Pavla: V srpu 1999 se nám narodila Štěpánka. V té době už bylo zřejmé, že Pán volá k zasvěcenému životu naši prvorozenou dceru Pavlínu. Rok nato vstoupila do interní komunity a dostudovala zde poslední tři roky gymnázia. Aby Štěpánka nevyrůstala jako jedináček, vyslyšel Ježíš naši další prosbu a v březnu 2001 na svět přišel Vítek. Ovšem „přelidněno“ u nás nikdy nebylo – v červnu 2005 vstoupil po maturitě do interní komunity i syn František. Skláníme se před Pánovou moudrostí a nepřestáváme děkovat za dar povolání našich starších dětí a za to, že nám Pán v pravý čas svěřil děti další, aby v našem domě nepřestal znít dětský smích. A jaký s nimi má plán, to se necháme překvapit. Co říci na závěr? Život s Ježíšem a navíc v komunitě opravdových přátel je pro nás veliká radost a požehnání. Amen.