Již na podzim jsme zahájili první cyklus duchovní formace ve farnostech Ostrov, Rokycany a Klatovy. V poslední uvedené farnosti jsme tak navázali na sedmitýdenní duchovní obnovu, která předcházela loňským svatodušním svátkům.
V listopadu jsme se na všech těchto místech zaměřili na zkušenost setkání s Ježíšem. Zimní etapě, kterou jsme právě uzavřeli, vévodilo zkušenostní poznávání Božího slova.
Těšíme se opět na pokračování po Velikonocích, kdy nás společně čekají další zajímavá témata, a děkujeme za vřelé přijetí našich bratří, duchovních správců tamějších farností!
(toivo)
Svědectví
Dne 29.11. 2012 byla ukončena již druhá duchovní formace v Klatovech. Přednášel otec Alvaro a další členové Koinonie. Vyslechli jsme si mnohá svědectví, která se dotýkala i nás osobně. Nezapomenutelné jsou přednášky otce Alvara, jsou vždy živé, burcující, překvapivě adresné současným skutečnostem, vtipné, ale především dávají stále nový a nový pohled na Bibli. Mnohokrát jsem si řekla, jak je možné, že jsem to dříve mohla takto nechápat, vždyť je to tak prosté, jasné a srozumitelné.
Dnes je velmi nesnadné slyšet pravdu a velmi těžké někomu důvěřovat. Čerpat ze sdělovacích prostředků, či různých jiných institucí… ? Uznáte, že tudy cesta nevede. Na tyhle otázky se mi ale při setkáních duchovní formace dostalo přesvědčivé a jasné odpovědi – dává ji sám Pán Ježíš a Písmo svaté. Ano, On je ten, který nám odkrývá skutečnost, všechno nám zjeví a poví. Ano, On je ten Boží svědek pravý a věrný.
Vrátím se k úplně první Alvarově přednášce v Klatovech. Tehdy mimo jiné řekl (necituji doslova), že každý z nás věřících katolíků máme o Ježíšovi svědčit. A přitom ukazoval na jednotlivé posluchače a i na mne. Řekl: „Ty také!“ Já na to: „Já?“ „No ano, právě ty!“ Zasáhlo mne to. Nemohla jsem již tato slova vymazat. Stále mne pronásledovala. Proč právě já? Já, která s Ježíšem nemám žádnou osobní zkušenost. Písmo sice čtu a nacházím v něm stále něco nového až omračujícího, co jsem dříve při jeho čtení nevnímala, ale vůbec nemůžu říci, že Písmo svaté znám. Jsou přece daleko zbožnější lidé, kteří Bibli znají mnohem lépe a i sám jejich život odpovídá tomu, že podle Krista žijí. Já přeci nejsem hodna o Ježíši mluvit před ostatními. Co když si něco špatně vysvětlím, co když něco nepochopím, co když se dívám z jiného směru? … A zůstala jsem ohromená. Vždyť již sami evangelisté se ve své době dívali na Ježíše a na jeho skutky z různých úhlů. A právě tyto odlišné pohledy, tyto osobní zkušenosti, vlastní vidění skutečností, různost pramenů, z kterých čerpali, a hlavně osobité chápání daných věcí, nám předkládá pravdivé svědectví o Ježíšovi. Říkám si, kdyby všichni uváděli stejná fakta, přesná chronologická a historická vyprávění, stejné a doslovné citace a příběhy… uvěřila bych? Ne. Buď jsou domluveni, nebo to někde opsali, nebo mají jen jediného očitého svědka. Tak je to i se mnou. Každý máme svůj pohled na Ježíše. Ježíš je tady a teď a nabízí mi své přátelství, a je jen na mně, jestli jej přijmu. Netlačí na mě, nenutí mě jej složitě hledat, nemusím podstupovat všelijaká přezkoušení a utvrzování, že si ho zasloužím. Stačí jednoduše otevřít srdce a je tu můj Ježíš, Ježíš, kterého znám a který dokonale zná mne. A koho znám a komu důvěřuji, za tím půjdu. Půjdu a budu o něm svědčit, jak umím. Už nechci být vlažná, jak se píše ve Zj 3,15: „Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený, anebo horký!“ Ano, střední cesta uklidňuje, uspává a konejší. Ale to je špatně. Střední cesta je cestou pokrytectví a já na tuto cestu nechci nikdy vkročit. Mám navíc přátele, kteří mne vlažnou ani nenechají 🙂
„Pane, děkuji Ti, že jsi za mne položil život, já jej přijímám a na oplátku ti dávám svůj. V lepších rukou být nemůže. Také ti děkuji za bratry a sestry, které mi posíláš. Mnohé mi objasňují a umožňují mi pohled z jiných stran na Bibli, na sebe, na své problémy i na problémy jiných. Sláva Ti, Pane!“
Ula Černá
Pozvání na pokračování:
Jarní duchovní formace