Kristus vstal z mrtých!
Včera jsem se vrátila ze setkání koinonie v Liticích opět plná radosti a vděčnosti. A co mě tentokrát oslovilo? Těžko se mi to vyjadřuje slovy, ale nejde o tom mlčet.
Byla to silná Boží přítomnost, kterou jsme zakoušeli v modlitbách, slavení eucharistie, ale i ve vyučování a setkání s bratřími a sestrami – byly to zcela konkrétní doteky Boží lásky.
Přemýšlela jsem, jak to vyjádřit a vzpomněla si, jak mi můj malý vnouček kdysi řekl: “ Babi, ty seš moje nejlepší kamarádka“ a já plná radosti a štěstí ho objala a řekla, že i on je můj nejmilejší vnouček. A totéž jsem teď zakoušela ve vztahu k Bohu – naprosto osobní a jedinečný vztah. A o tom bylo také vyučování. Jsme Boží děti a nelze k Bohu přistupovat jinak než s důvěrou, otevřeností a na Boží lásku odpovídat: „Díky,díky Tatínku, jsi můj nejmilejší…vím, že mě vždycky slyšíš..“ A On mě vždycky přijme tak, jako já svého vnoučka, i přes všecky jeho lumpárničky…
A ještě jedna věc mě oslovila: v kázání, které bylo odpovědí na evangelium o Ježíši, který z chrámu vyhání směnárníky a prodavače holubů, zazněla otázka: Proč to Ježíš udělal? Vždyť ti směnárníci a prodavači tam byli, aby lidé mohli v chrámu správně podle zákona přinášet oběti a modlit se… A jak snadná byla odpověď: Bůh nežádá oběti a celopaly, jediná vhodná oběť, která se Bohu líbí jsme my sami, takoví jací jsme, když přicházíme s obětí díků. Bůh se dívá na srdce, my si Ho nemůžeme koupit žádnou obětí, žádným darem! To, co se Bohu líbí je naše přátelství a důvěra!
A Boží doteky v přátelství bratří a sester? Opět velice konkrétní: již delší dobu jsme neměli příležitost posedět s přáteli ze Studence. A jak nás potěšilo, že oni večer přijeli, aby s námi poseděli a popovídali u pivečka, jako mnohokrát před tím, a to i přes to, že celý den pracovali v lese – stálo jim to za to!
A ještě jedna zkušenost: mám určité zdravotní problémy, kde určitým řešením je i změna stravy a pohybu…mockrát jsem to zkoušela a nedokázala. Tentokrát se za mě postavila Maruška Macková – svým povzbuzováním, radami a určitě i modlitbami mě podepírá a už to pro mě není těžké, naopak mi to dělá radost. Prostě některé věci dokážeme jen, pokud se za nás postaví naši bratři a sestry – a o tom to je. Jsem vděčná, že mohu žít v komunitě přátel! Díky
Marie
