„Zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši.“ (Fp 3,13-14)
Plni vděčnosti za to, co bylo, dosvědčujme Boží přítomnost v dnešní době a buďme s důvěrou otevřeni budoucnosti! Bůh totiž zvítězil, vítězí a bude vítězit nad našimi těžkostmi a dá nám sílu vytrvat, neutíkat a mít vzkříšenou mentalitu. Právě těžkosti z nás mohou udělat světlo pro ostatní. Tuto Alvarovu myšlenku si odnáším ze zářijového setkání Koinonie. A nejen…
Přijímej všechny a porosteš! Jedině tak z nás bude opravdová „polní nemocnice“.
Pokud však přestaneme hledět kupředu, začneme hledat „Jonáše“, viníky mezi námi. Ale právě tam, kde je „Jonáš“, je Boží Duch! Bůh je tam, kde je srdce, které ho hledá a které chce vidět Jeho dar v sobě a v ostatních.
Dívejme se očima úžasu! Tak budeme moci naplnit Boží povolání, abychom se snažili vidět Jeho přítomnost okolo nás a v nás.
Hleďme kupředu, protože na všechny čeká Boží dar.
V sobotu jsme do externí Koinonie s radostí přivítali nové bratry a sestry, kteří se svými dočasnými sliby rozhodli kráčet touto společnou cestou za Pánem spolu s námi, a v neděli jsme se radovali s těmi, kdo se zavázali žít povolání Jana Křtitele již po celý svůj život.
Moc děkujeme všem, kteří vážili cestu na společné setkání, a těšíme se na všechny opět příště!
