Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží. “
(Jan 9,3)
Na setkání Ježíš uzdravuje přijelo hodně nových bratří a sester.
Všichni jsme měli něco společné – každý z nás je v nějakém ohledu nemocný.
Je docela přirozené, že nás i lidi kolem nás napadají otázky: Proč? Kdo za to může? Kdo je vinen? Je to Boží trest?
Stejně se ptali i učedníci Ježíše, když se setkali s člověkem, který byl od narození slepý. „Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“
Bůh však takto nepřemýšlí a Ježíšova odpověď učedníkům nás možná dost překvapuje.
Nalistujme 9. kapitolu Janova evangelia, kde se dozvídáme: „Nezhřešil ani on, ani jeho rodiče. Je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží.“
Ježíš věděl, jak slepého uzdravit, ale zároveň bylo třeba, aby ten člověk spolupracoval, aby nezůstal pasivní.
O několik řádků dále čteme – Ježíš ho vyhledal a řekl mu: „Věříš v Syna člověka?“ Odpověděl: „Kdo je to, Pane, abych v něho uvěřil?“ Ježíš mu řekl: „Vidíš ho, je to ten, kdo s tebou mluví.“ Bývalý slepý odpověděl: „Věřím, Pane.“
Ježíšovi nejde o uzdravení pro samotné uzdravení, ale o uzdravení spojené s obrácením, proto forma, obsah i rozsah uzdravení je jen a pouze v Jeho moudrosti a milosrdenství.
Stejné je to i s námi. Některé stránky našeho života bychom nejraději vytrhli, aby „bylo všechno v pořádku.“ Ale tudy cesta nevede.
Nemůžeme vytrhnout nemoci, problémy, naše i cizí zrady a nevěrnosti atd.
Ale to, co můžeme a musíme udělat, je pěkně nahlas vyhlásit a prohlásit Ježíše Pánem nad celým naším životem, nad naší rodinou, nad naším domem, nad naší komunitou, nad našimi nemocemi, nad našimi problémy, nad naší prosperitou.
A Ježíš jako dobrý Pán a dobrý Pastýř nám dá zakusit svoji lásku, moc i štědrost.
Nám už nezbývá než říci: DÍKY, PANE!
-Pavla-
Přečíst svědectví »
Fotografie
