V poslední době stále častěji slýchám:
“Proste a bude vám dáno,” (Mt 7,7)
“Nemáte, protože neprosíte.” (Jak 4,2)
Stále více zakouším, že je tomu skutečně tak! Pán je dobrý a rozhodně není na své požehnání skoupý. Štědře odpovídá a dává nám, oč ho s vírou prosíme. V sobotu 13. února jsme se sešli spolu s dalšími nejméně třemi sty bratry a sestrami a společně jsme s důvěrou prosili o uzdravení. Ježíš nás svou přítomností i slovem ujišťoval o tom, že je s každým z nás, a dotýkal se našich srdcí, ducha i těla, jak o tom na sklonku dne vypovídala i mnohá svědectví.
Pán nás navštívil také prostřednictvím otce biskupa Františka Radkovského a nově jmenovaného biskupa Tomáše Holuba, kteří mezi nás zavítali během odpoledního programu v doprovodu generálního vikáře Josefa Žáka. Vzájemně povzbuzeni jsme pak pokračovali ve chválách a prosbách až do večerních hodin ve službě modlitebních skupinek.
Při nedělní eucharistii byl pokřtěn Jan Křtitel Dominik Brouček (Honzík Brouček), kterého rodiče ve shodě se čtením z 5. knihy Mojžíšovy přinesli jako svou prvotinu Pánu :-). Při homilii P. Alvaro zdůraznil, že zasvětit Bohu prvotinu a dávat desátek znamená vyjádřit víru v Boha, který mě vede, a současně učinit prorocké gesto. Nemějme tedy strach spoléhat na Boha a následujme víru!
(toivo)
Na setkání jsem jela díky podpoře sester v Kristu, byla jsem nemocná už téměř dva měsíce, a ne a ne se uzdravit. Antibiotika vždy zabrala, ale za dva dny byla nemoc zpátky. Bacily mi kolovaly různě po těle. Byla jsem už zoufalá. Bylo mi úplně jedno, jak vypadám – stále v čepici, byla jsem unavená fyzicky a psychicky ještě víc. Nejvíce se mi bacily drží v dutinách. Na setkání jsem jela tentokrát za celou rodinu a všechny přátele, kteří potřebují uzdravení a pomoc od Ježíše. Vezla jsem s sebou balík přímluv od všech potřebných, kteří o modlitbu žádají, a také často s údivem přijímám díky za naplnění jejich proseb. Poděkování patří všem, kteří se přimlouváte a prosíte za ostatní.
Ve vyučování na setkání jsem se opravdu našla. Patřím mezi ty, kteří si myslí, že Ježíš uzdraví všechny kolem, jen mě ne. V sobotu mi bylo celkem dobře, v neděli mi bylo hůře, přesto jsem odjížděla z Litic s tím, že dostanu jako vždy to, co potřebuji. A při sobotní modlitbě za uzdravení těla, když bylo přímo řečeno, že byly uzdraveny dutiny, jsem přemýšlela, kdo to asi byl. V neděli večer jsem si říkala, že v pondělí ráno si půjdu pro další antibiotika. A ouha: v pondělí po ránu mi bylo lépe, a tak jsem si řekla, že to není tak žhavé, navíc nerada chodím po doktorech a práce mám vždycky až nad hlavu. Den za dnem se to pomalu zlepšovalo, přestalo mi v hlavě hučet, šumět, vytratil se “poklop” nad mojí hlavou. Je to pro mě stále neuvěřitelné, dutiny se mi uzdravily bez antibiotik!!! To se mi ještě nikdy nestalo. Díky a sláva Ježíši! Jsi se mnou a snažím se, abych ti nebránila, když mě vedeš. Otevřela se mi v Liticích upomínka, ať myslím na modlitbu. A další: neřeš život sama svými silami, ale řeš svůj život s Ježíšem. Pod tíhou reality zapomínám a dnes děkuji za uplynulé setkání a uzdravení fyzické a učení pro duši! Ze srdce upřímně děkuji! Sláva a díky, Pane Ježíši!
(Dana)
Fotografie
