Svědectví ze setkání Ježíš uzdravuje 16. – 17. února 2008

Svědectví o uzdravení (mého srdce)

Dne 23.1.2008 jsem se na “echo” vyšetření srdce od kardiologa dozvěděl, že moje ascendentní aorta je nebezpečně rozšířená, a to až na 57mm (normální stav je 35mm a při 50mm se už posílá na operaci). Bůh však vyslyšel moje modlitby, modlitby mých nejbližších, modlitby bratří a sester z Křesťanského společenství Plzeň a z Koinonie Jan Křtitel v Liticích a po sobotním setkání “Ježíš uzdravuje” přišly výsledky z CT vyšetření, které měly na 99% potvrdit nutnost operace. K mojí veliké radosti jsem se 22.2.2008 dozvěděl, že rozšíření aorty se snížilo na 52mm a že mě tudíž budou lékaři pouze sledovat, nikoli operovat!

Sláva a díky Pánu za to, že nás uzdravuje!!!

Ježíš boří každou bariéru!

Všichni se radujeme a Ježíš je mezi námi, jsme plní energie!!!
Tak by se dal popsat večer Disco Kristo, na kterém jsme byli v sobotu večer v plzeňské Oáze v České republice u příležitosti setkání mladých z České republiky a Itálie ve dnech 18.-20. ledna. Nás Italy přijala česká skupina vřele mezi sebe a představte si, že nás bylo celkem přes sto! Závěrečné shrnutí většiny z nás znělo: “Mimořádná zkušenost!”
Takového výsledku jsme dosáhli díky překonání několika drobných překážek, před nimiž se ocitli jak Italové, tak Češi. Tou první vůbec byl jazyk – jak komunikovat, jak se domlouvat; ale vzhledem k tomu, že tým se nikdy nevzdává, s trochou angličtiny a rukama nohama jsme to vždycky zvládli.

Vánoce 2007

Vánoce jsou pro všechny. Jsou to svátky, které promění velká i malá města, vyruší z každodenních aktivit bohaté i méně bohaté rodiny. Nezáleží na tvém postavení, Vánoce nemají preference. I nevelké Litice u Plzně dýchají sváteční atmosférou, a právě dnes, po štědrovečerní večeři, když už všichni rozbalili své vánoční dárky, ozývá se Liticemi hlas zvonů kostela sv. Petra a Pavla. Vše je již připraveno: před kostelem je bohatě nazdoben osmimetrový smrk a pod ním “betlémská chýše”, nad rozpálenými polínky kotlík, u něj svatá rodina, pastýř a několik ovcí a bílá koza, zapůjčené od manželů Bukovských z místní Zoofarmy.

V deset hodin P. Alvaro Grammatica zahajuje již tradiční vánoční bohoslužbu. Koledy středověké i moderní, známé melodie v několika jazycích se nesou gotickým kostelem pod vedením paní učitelky Štěpánky Liškové. Zpívá […]

Svědectví – Hovjačtí

HovjačtíJsme manželé Mirka a Petr Hovjačtí. Pocházíme z Beskyd, z vesnice Ostravice, a Pán nám postupně až do dnešního dne nadělil pět krásných dětí. Oba jsme vyrůstali v tradičních katolických rodinách a po počátečních obtížích a neshodách v našem vztahu jsme hledali řešení navštěvováním společenství různých spiritualit, kurzů manželských setkání, v manželském „spolču“ i modlitební skupince. Ale našemu životu stále chybělo něco, co jsme v té době ještě nedokázali pojmenovat, ale po čem jsme někde v hloubi srdce velmi toužili …

Svědectví – Brichcínovi

BrichcínoviPoznali jsme se v polovině padesátých let – dívka maturantka, chlapec medik, oba původem ze západních Čech. Alena si připadala vzdálená od víry, Slávek byl praktikující katolík. Ona přesvědčená, že nad jejím osudem a volbou partnera bdí v dětství zemřelý bratříček, do roka prožila intenzivní náboženskou konverzi. On se skrupulosním svědomím, ale s důvěrou v Boží přízeň přečkal obvyklé peripetie dvouleté studentské známosti.

V září 1957 jsme přijali dar manželství a v říjnu 1958 dar prvního syna. Za dalších šestnáct měsíců po Romanovi se narodila dvojčata (syn a dcera) mamince, kterou náročný dětský trojlístek neodradil od dokončení studia na zemědělské fakultě, ve stejném termínu s jejími bezdětnými kolegy. Pavel a Martinka sdíleli s ostatními bytovou tíseň a dosti svízelnou ekonomickou situaci. Naše začátky v Plzni byly těžké, ale Pán nás neopustil.

Svědectví studentů BKŠ

BKŠV roce 1999 jsem se dožila důchodového věku. Myšlenka, že se budu nudit, mě nikdy nepřepadla, ani v tu dobu ne! Otevíral se první ročník Biblické korespondenční školy a já jsem se ve svých 55 letech pouštěla do studia.
„Boží slovo – Kniha knih – Bible“: ten úžasný dar živého Slova jsem při úkolech začala otevírat a brát pokrm pro duši, tělo a vůbec do celého svého života to, co bylo pro mě v daných situacích potřebné: řešení, náplň, Boží požehnání, radost, světlo, spásu, kterou je Ježíš, a to největší – dar Boží lásky a trpělivosti, kterou Pán se mnou má.
Po třech letech studia BKŠ lze pokračovat studiem teologie (Teologická korespondenční škola). S pomocí Boží jdu dál a dostává se mi obohacení (…)