Setkání mladých duben 2008
V pátek okolo páté hodiny ranní jsme společně vyrazili z Plzně. Cesta autobusem byla spíš zdlouhavá a jednotvárná, nehledě na objížďky, zákazy apod., přesto jsme se však vůbec nenudili.
V průběhu cesty jsme se marně snažili vymyslet ryze český pokřik, kterým bychom se Italům představili. Přišli jsme na slogan: „Pivo, víno, rum, to je český um“, dál jsme se nedostali… No, posuďte sami, asi to není dost dobrá prezentace na mezinárodni úrovni. A už vůbec by to nebylo svědectví, které chceme dnešnímu světu předložit!
Ihned po našem příjezdu do Camparma jsme se zapojili do společného programu. Začalo to velmi zostra – kolektivními hrami, při nichž jsme se navzájem povzbuzovali, pokřikovali na sebe a smáli se. Postřehli jsme, že naše kultura a mentalita se možná trochu liší, ale to nás nezastavilo v budování vzájemného přátelství.
Na druhý den odpoledne jsme sjeli s hor dolů do údolí, do městečka Malo. kde naše setkání pokračovalo. V bývalé hale továrny přestavěné na společenský sál se konalo naše oblíbené Disco Cristo. Hodně jsme se pobavili i předem připravenými scénkami na „biblická“ témata typu – Jeníček a Mařenka…
Naším cílem bylo najít poklad. Poklad, který je ukrytý v nitru každého člověka. Často bohužel tento poklad sami nevidíme, zůstává našim očím skryt… A od toho máme přátele, bratry a sestry, kteří nám pomůžou tento poklad odhalit a nechat ho vyjít napovrch!
Tím pokladem je přátelství: buď přítelem a získáš přátele!
Setkaní mladých upevnilo naše pouta přátelství v Pánu Ježíši. Můžu říci, že jsme se přitom všichni dokonale „vyblbli“… a Pán nám požehnal 🙂 Dal nám prožít chvíle radosti s bratřími a sestrami z Itálie. A ještě více jsme pocítili, že jsme jedna komunita a že náležíme Jemu.
V neděli brzy ráno český autobus smutných a ospalých mladých tváří, ovšem s radostnou zkušeností v srdci, opouštěl mateřskou „základnu“ Koinonie Jan Křtitel v Camparmu a směřoval zpět domů. Zazníval poslední pozdrav: „Tak zas někdy příště, Camparmò!“
David