Mise Merklín byla pro mne úžasným zážitkem a zkušeností. Společně jsme pracovali v přátelské atmosféře na Pánově díle. Všichni jsme byli odhodlaní zvládnout svou práci dobře a šli jsme do ní s nadšením. Opravdu mě překvapilo, jak jsme se v tom stmelili, naplňovalo nás to radostí. Bavili jsme se u táboráku, hráli fotbal, volejbal, společně se modlili. Byl to nádherný týden, ale pro nás tato mise nekončí. Merklín chceme budovat dál, aby mohl sloužit mladým. A díky Merklínu už vím, že je důležité nezapomenout snít, protože Pánovy plány mohou vypadat někdy nedosažitelně, ale s modlitbou a odhodláním můžeme dokázat nemožné. Díky všem Merklíňákům 🙂
Jitka
V červnu mi přišel e-mail s pozvánkou na „Misi Merklín“… práce na faře…. znova pozvání na dobrovolničení – jako na faře v Dobřanech. Nejdříve se mi moc nechtělo – lenost, ale pak mě tam něco čím dál tím víc táhlo.
V červenci jsem se začala hodně těšit díky přesvědčení, že při práci se lehce lidé sblíží. Jsem ráda, že se tomu tak skutečně stalo. Potkala jsem skvělé lidi. Přišel mi vhod i „malý“ počet lidí. Taková ne příliš velká skupinka lidí, se kterými jsem oprašovala kamarádství a nebo navazovala nové.
Ráda bych rozepsala, za co všechno chci poděkovat. Díky Bohu za tento necelý týden, který sem zde mohla prožít. Hluboce se mne to dotklo. Díky, díky, díky. Díky všem, kteří tam byli. Díky za to, že jste mě přijali takovou, jaká jsem. Díky Pane za lidi, kteří zde mohli být. Díky Marii za výborné obědy a večeře, které minimálně pro mě byly další důležitou motivací :D, díky za podporu z interní komunity, díky za krásné večery strávené u ohně s kytarou. Dalo by se děkovat dál, ale… myslím, že to stačí 😀 🙂
Těším se na další setkání.
Amen.
Pavla Adamíková
