Na tenhle tábor mě pozvala kamarádka, kterou jsem poznala přes internát. Nevěděla jsem, co od toho očekávat, i přestože jsem už na jednom křesťanském táboře byla. Jakmile jsem přijela, všichni mi podávali ruku a představovali se mi. Byla jsem z toho trošku vyděšená a popravdě jsem se chtěla někam schovat, protože jsem se hodně bála, že udělám něco špatně a ostatní se na mě budou dívat přes prsty. Ale nic takového se nestalo a všichni se se mnou začali pomalu seznamovat.
Druhý den ráno jsme měli první modlitbu. Představa hodinové modlitby mě vyděsila, protože takhle dlouho jsem se nikdy nemodlila. Ovšem celá modlitba příjemně ubíhala a než jsem se nadála, byla za námi.
Další věc, která mě velice příjemně překvapila, byly chvály. Písničky byly chytlavé a lehce zapamatovatelné. Atmosféra byla dokonalá, byla cítit Pánova přítomnost, která nás všechny spojovala.
Celým táborem se nesla krásná atmosféra, i když se nám při dynamikách nedařilo přejít překážku, nevzdávali jsme se, podporovali jsme se a kdykoliv to někdo pokazil, nikdo se nezlobil, pouze jsme domluvili jinou strategii a jeli jsme dál.
Celkově jsem během tábora několikrát pocítila Pánovu přítomnost, což se mi v životě stálo pouze párkrát. Mohu říct, že díky tomuto táboru věřím více, než jsem doposud věřila.
Sabina