Na kurz Pavel jsem jel tak trochu nejistý. Obával jsem se, zda vše pochopím a budu dobrým evangelizátorem. Den po dni jsem však díky kolektivu a přátelské atmosféře nabýval stále větší jistoty. Líbily se mi přednášky i kérygmatické večery. Zapojil jsem se do aktivit s plnou vervou. Pilná příprava se pak vyplatila. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Praktickou evangelizaci jsem si pak užíval a pociťoval jsem stabilitu a přítomnost Pána. Evangelizace velmi obohatila můj život.
Martin Dostál
Jít hlásat Ježíše do ulic byla pro mě do této chvíle nepředstavitelná a nemožná záležitost. Měla jsem k této formě hlásání silný odpor, ale bohužel jsem si díky tomu vypěstovala odpor k hlásání jako takovému. Protože jsem ale cítila, že je to chybné, že k mému křesťanskému životu patří předávat Pána a já to nedělám, tak jsem se na kurz Pavel přihlásila. A doufala jsem, že mi bratři a sestry pomohou se připravit a překonat sebe sama. A stalo se tak. Každý den týdenního kurzu mě postupně opouštěl strach a odpor, v den evangelizace jsem se dokonce začala těšit. Nebylo a nadále nebude lehké začít mluvit o Ježíši a přímo ho hlásat, ale je to cesta, na kterou jsem vykročila a chci po ní jít. Formy možná budou různé, ale už vím, že hlásáme kérygma, to nejdražší, co máme!
Ester D.
Na kurzu Pavel jsme se od začátku učili, jak hlásat evagelium kérygmatickým způsobem. Neustále jsme se učili být kreativní a já byl během kurzu často velmi unavený. Dozvěděl jsem se o různých schématech a metodách, až jsem v průběhu kurzu začal stále více pochybovat o tom, že to může fungovat. Takže když nastala sobota a my jsme s větší či menší odvahou vycházeli do ulic, mě tak moc překvapilo zjištění – i přes mé počáteční pochybnosti – kolik lidí Pána opravdu hledá a potřebuje. Zakusil jsem silně Pánovu blízkost a vylití Ducha Svatého. A tak jsem objevil, že to nejsou jen oni, kteří se dnes dozvěděli, jak je Bůh miluje a jak se o ně stará, přišel jsem na to hlavně já!
Martin Flax 🙂
Jsem člověk velmi otevřený, přesto jsem si občas (hlavně ze začátku) připadala jako konzerva, na kterou je potřeba vzít pořádně ostrý a funkční otvírák. Tým funkční byl – byla jsem otevřena. Jsem člověk věřící, hodně často jsem se spoléhala jen na Pána Ježíše, přesto jsem znovu silně zakusila, že potřebuji UVĚŘIT. Uvěřila jsem. Kurz rozhodně není o teorii. Je o praxi od rána do večera, o zkušenosti se s sebou a s Pánem. Závěrečná evangelizace je zážitková, je vykročením po hladině s očima úpěnlivě upřenýma na Pána. Já osobně jsem v závěru dne (evangelizace) – ale i celého kurzu zjistila, že jsem vlastně “po té vodě nešla”, že mě Ježíš nesl.
Vendy
Děkuji Pánu za to, že jsem se mohla zúčastnit kurzu Pavel, bylo to celkově úžasné, posilující. Děkuji za celé společenství, za péči, za úžasné vedení, za celý tým, za nové přátele, za neopakovatelnou atmosféru a také moc za mladé, byli skvělí. Byli jste skvělí! Připadala jsem si, že jsem již starší (60 let), že to pro mě není. Ale zde mě přesvědčilo, že opravdu máme být otevření a připravení přinášet Pána v každém věku.
Iva
Kurz Pavel byl nádherný, Ježíš z něj má radost. Je to požehnání pro nás samotné i pro ostatní moci působit hlásáním evangelia.
Irenka
Přijetí. Radost. Umět projevovat tuto radost pohybem, gesty navenek před druhými lidmi, zvláště tancem – ne že bych se tady naučil tancovat, ale strach z toho byl ze mne v průběhu kurzu sňat díky pomoci Boží a díky pomoci ostatních.
V ulicích Plzně, v průběhu evangelizace, jsem zakusil silnou Boží přítomnost a Jeho ochranu. I přesto, že ne všichni evangelizovaní nás přijali v tu chvíli, když jsme jim hlásali radostnou zvěst, na nás spočinul pokoj, včetně mě – toto semínko ještě poroste…
Miro
Kurz Pavel byl pro mne přínosný nejen v evangelizaci, ale také v upevnění víry a důvěry v Ježíše. Určitě ho doporučuji každému, kdo o něm přemýšlí, protože dá v mnohém odpovědi na pohledy lidí žijících kolem nás i na naše vlastní životy.
Jarda
Rád bych napsal svědectví ohledně kreativity ve skupinkách. Myslím, že Bůh přesně věděl, jakým způsobem ve mně některé věci pozměnit. Dostal jsem se do skupinky velmi charizmatických lidí, ve které byl ale každý šéf. Většinou jsme něco dlouho vymýšleli a pak jsme to v posledních minutách udělali jinak. To mě neuvěřitelným způsobem vyšťavovalo. Jak jsem se postupně modlil a čas letěl, začal jsem si uvědomovat, že každý z nás je kreativní svým vlastním, unikátním způsobem. A to se mi nejvíce odhalilo u evangelizace. I přesto, že jsme každý chtěli udělat něco jiného, vše vedlo k jedné a té samé věci. Myslím, že můžu s klidem v srdci říct: Veškerá kreativita, vznikajíci při evangelizaci, vede ke spáse.
Lukáš
Mohu dosvědčit, že není nic mocnějšího a krásnějšího než právě evangelizace. Právě tento den byl dnem práce pro Boha – s Bohem, vyšla jsem evangelizovat. Pán se dotýkal mě samotné i těch, se kterými jsme se setkali. Byl to sám Bůh, který nám vkládal svá slova do našich úst. Tento den zůstane v mém srdci navždy.
Anna