Loni v červnu jsem začala mít problémy s dýcháním, často jsem trpěla migrénami a bývala jsem hodně nemocná. V té době jsem pracovala asi půl roku v novém zaměstnání (po mateřské dovolené). Přestože jsem se hodně snažila, moje spolupracovnice mne mezi sebe nepřijaly. Mé zdravotní potíže se zhoršovaly, až jsem nakonec musela z práce odejít. Lékaři mi diagnostikovali neurózu. Myslela jsem si, že když vypadnu z toho „pracovního kolotoče“, můj zdravotní stav se zlepší. Nestalo se tak. K mým fyzickým problémům se přidružily potíže psychické – sebelítost, pocit méněcennosti, nervozita, pochybnosti, beznaděj, deprese. Nad vodou mě tenkrát držela jenom moje rodina. Před vánočními svátky jsem Bohu všechno vyčetla, řekla jsem mu, že mě jenom trápí, že mne takovýto život nebaví a že už dál nemohu. Ze zoufalství jsem požádala o přímluvnou modlitbu. Pak se něco změnilo. V mém srdci zavládl vnitřní pokoj a radost. Už jsem nevstávala s hrůzou a strachem, jak ten den zase přežiji, ale s radostí, že se znovu setkám s Bohem.
Začátkem února mi Pán poslal do cesty paní z komunity Jan Křtitel. Když jsem jí vyprávěla o svých zdravotních problémech a své „neschopnosti“ pracovat, dala mi několik rad a modlila se nade mnou ve společenství. Doma jsem se pak začala určitým způsobem modlit, chválit Pána, více číst Písmo svaté. Též jsem se potřebovala vyznat z několika hříchů z minulosti. Ta paní mi také řekla, že bych potřebovala modlitbu za vnitřní uzdravení a osvobození. Do Litic na kurz uzdravení jsem jela proto, abych zde prosila především za uzdravení tělesné. Myslela jsem si, že žádné vnitřní uzdravení ani osvobozování nepotřebuji. Opak byl pravdou. Při modlitbě za osvobození jsem vnímala největší úlevu, když jsme se zříkali ducha úzkosti a deprese. Poté přišel skutečně osvobozující pláč. Těžko se dá ten krásný pocit vyjádřit slovy. Během modlitby za vnitřní uzdravení jsem si vybavovala především svoje dětství a problémy s tatínkem, s nímž jsem si nikdy příliš nerozuměla. Všechny ty rány, na které jsem se snažila zapomenout, se postupně otvíraly a po skončení modlitby jsem nemohla než plakat. Chtěla jsem vyplakat všechnu tu bolest a zranění, která jsem utrpěla za celý svůj život. O samotě jsem pak Pána prosila, aby mé rány obvázal a zahojil. Ještě asi dvě hodiny mi trvalo, než jsem ho dokázala ze srdce chválit a děkovat mu za uzdravení. Po příjezdu domů jsem začala s Ježíšem prožívat krásná setkání. Vložil mi do srdce hodně pokoje a radosti, zapálil mě láskou k Božímu slovu a dal mi více vnímat své utrpení na křížové cestě. Pochopila jsem, proč je důležité číst Písmo a proč je třeba používat duchovní zbraně. Přestala jsem brát léky na uklidnění, už je nepotřebuji. Snažím se Pána chválit a děkovat mu i za ty fyzické potíže, které mi ponechává, a nestěžovat si, protože věřím, že i to je v souladu s Božím plánem v mém životě. Pán mě stále „vychovává“ a já chci být otevřená Jeho působení. To, jak se cítím psychicky teď a jak jsem se cítila na podzim, se nedá vůbec srovnat. Nyní jsem naplněna ohromnou nadějí, kterou mi nebyli schopni dát lékaři, psychologové ani psychiatři.
Ježíši, jak by mi dnes bylo, kdybys za mne netrpěl a nevstal z mrtvých? A kdybys mi nedal svého Utěšitele? Chvála Tobě, Pane! Děkuji Ti za Tvé rány, které mne uzdravily…
Pavla
Od Vánoc jsem bojovala s teplotami, hnisavou rýmou a podezřením na zápal plic. V únoru jsem jela na kurz uzdravení ještě nemocná. Tam jsem vzala za své slovo poznání, že Pán uzdravuje někoho s oslabenou imunitou. Domů už jsem jela zdravá. Od té doby se mi nemoci vyhýbají, bojí se Pána, který mě uzdravil. Z celého srdce jsem mu za to vděčná.
Irena
Asi před pěti lety mi začaly problémy se srdcem, nebo spíše s nepravidelnostmi srdečního tepu. Docházelo u mne náhle k zrychlení tepu a někdy trvalo i hodinu, než se tep vrátil k normálu. Stávalo se to přibližně jednou do měsíce a postupem doby čím dál tím častěji. Nepříjemné to bylo hlavně v práci nebo při sportu. V těch chvílích mi bylo opravdu velmi špatně.
Zúčastnil jsem se kurzu s modlitbou za vnitřní a tělesné uzdravení v komunitě Jan Křtitel. V sobotu při modlitbě za osvobození se mi tento problém znovu projevil, a to velmi intenzivně. Díky Bohu to bylo naposled. V neděli, když jsme se modlili zvláště za uzdravení těla, bylo vysloveno slovo poznání o uzdravení osoby, která má dlouhodobé problémy se srdcem. Nic jsem necítil, jen jsem věděl, že toto slovo je pro mě. Od tohoto kurzu, jsou to už asi dva měsíce, se mi příznaky srdeční arytmie již neprojevily! Děkuji Pánu za své uzdravení, ale především za dar spásy, bez níž by bylo každé uzdravení zbytečné. Amen!
Štefan