Klíčovou charakteristikou Domu modlitby je přijetí. Každý příchozí je vítaným hostem, skrze druhé bratry a sestry jej přijímá sám Ježíš, a to takového, jaký reálně je: s přednostmi i chybami, radostmi i trápeními… Další podstatnou vlastností je pak jednoduchá a přímočará víra v Ježíše přicházejícího jednat teď a tady, prožívaná v atmosféře radosti a vitality Božího království.
Po úvodním bloku spontánních díkůvzdání a chval nasloucháme živému Bohu tak, jak k nám mluví skrze Písmo, aktuální svědectví a různá charizmata. Nakolik mu odpovíme důvěrou, novými rozhodnutími či jinými kroky víry, natolik se otevře prostor pro Ducha svatého s jeho přelévající se radostí, moudrostí i silou, a modlitbu poté uzavřou přímluvy, neboť „začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to“ (Jan 14,13).
Schéma Domu modlitby:
1. Přátelské přivítání
2. Úvodní píseň
3. Žalm
4. Spontánní chvály
5. Četba Písma
6. Osobní svědectví
7. Gesto víry
8. Vzývání Ducha svatého
9. Přímluvná modlitba
10. Agapé
